Jak zmenšit velikost obrázku
Formulář chce méně než 2 MB a moje fotka má 8 MB. Co mám vlastně změnit?
Tři páky, a jedna z nich převažuje
Každý kompresor obrázků tahá za nějakou kombinaci tří pák: kolik má obrázek pixelů, kolik detailů smí kodér zahodit a jaký formát zapíše. Lidé sahají nejdřív po posuvníku kvality, protože je to ten, který každý nástroj ukazuje jako první. Obvykle je to špatné místo, kde začít.
Rozhodující jsou rozměry, protože velikost souboru roste zhruba s počtem pixelů a počet pixelů roste s druhou mocninou lineárního rozměru. Poloviční šířka a výška znamenají čtvrtinu pixelů. Nic, co uděláte s posuvníkem kvality, není tak razantní a nic jiného nestojí tak málo na vnímané kvalitě — za předpokladu, že výsledek je pořád větší než rámeček, ve kterém se zobrazí.
Spočítejte si, kolik pixelů doopravdy potřebujete
Moderní fotoaparát v telefonu vytváří obrázky široké kolem 4000 pixelů. Fotka na celou obrazovku notebooku se zobrazuje v šířce zhruba 1500 až 2000 pixelů a fotka uvnitř článku často v 800. Poslat 4000 pixelů do rámečku, který ukáže 800, znamená, že asi 96 procent pixelů software čtenáře po stažení zahodí.
| Nejdelší hrana | Přibližný počet pixelů | Podíl z originálu o 4000 px |
|---|---|---|
| 4000 px | 10,7 milionu | 100 % |
| 2560 px | 4,4 milionu | 41 % |
| 1920 px | 2,5 milionu | 23 % |
| 1280 px | 1,1 milionu | 10 % |
| 800 px | 0,4 milionu | 4 % |
Ta procenta jsou aritmetika, ne měření konkrétního souboru — zkomprimovaný soubor se nezmenšuje přesně úměrně počtu pixelů. Přesto je správné dívat se nejdřív právě na ně, protože říkají, kolik místa zmenšení kodéru dává, než začne zahazovat detaily.
Co dělá posuvník kvality
V kodéru JPEG číslo kvality škáluje tabulku dělitelů, které se aplikují na frekvenční koeficienty každého bloku 8×8. Nižší kvalita znamená hrubší dělení, což znamená, že se víc koeficientů zaokrouhlí na nulu, což znamená méně bitů. Viditelná cena se objeví nejdřív kolem ostrých hran a v plynulých přechodech: kroužkování vedle textu a pruhování na obloze.
Ta stupnice není lineární a není porovnatelná napříč formáty. Kvalita 80 v kodéru JPEG, v kodéru WebP a v kodéru AVIF jsou tři nesouvisející čísla, která mají shodou okolností stejný rozsah. Výsledek posuzujte pohledem v plné velikosti, ne důvěrou v číslo.
Proč je cílová velikost hledání, ne nastavení
Žádný kodér nepřijme pokyn „udělej to na 500 KB“. Přijme nastavení kvality a vyrobí takovou velikost, jakou to nastavení pro daný obrázek vyrobí. Nástroj, který vám nabízí cílovou velikost, tedy provádí hledání: zakóduje, změří, upraví kvalitu, zakóduje znovu a skončí, když je výsledek pod rozpočtem nebo když narazí na dno kvality.
Proto je cíl vždycky jen nejlepší možná snaha. Detailní, zašuměná fotografie ve vysokém rozlišení se do těsného rozpočtu nemusí vejít při žádné kvalitě, kterou by člověk přijal, a poctivá reakce je zastavit se na dně a říct vám, kde se to zastavilo, ne pokračovat, dokud není obrázek zničený. Nástroje FileSlimmeru pro cílovou velikost nejdřív snižují rozměry, pak zužují kvalitu mezi mezemi a nahlásí nastavení, na kterém skončily.
Jak dostat obrázek pod 1 MB
Začněte tím, že fotku z telefonu zmenšíte na největší rozměry, jaké cíl potřebuje. U e-mailu, formulářů a běžných webových stránek to bývá výrazně méně než originál z fotoaparátu. Pak zakódujte nový JPEG nebo WebP ve vysoké, ale ne maximální kvalitě, změřte výsledek a kvalitu snižujte postupně jen tehdy, pokud je soubor pořád nad 1 MB.
Jestli výsledek skončí pod 1 MB, neurčuje kvalita sama, protože detailní obrázky potřebují víc dat než jednoduché. Pokud první pokus limit mine, snižte rozměry dřív, než začnete tlačit kvalitu níž. Obvykle to zachová přirozeněji vypadající obrázek než ponechat všechny pixely a přidat výrazné blokové artefakty nebo kroužkování.
Co nepomůže
- Zabalit soubor do ZIPu. Zkomprimované obrazové formáty už nemají skoro žádnou redundanci, kterou by univerzální kompresor našel; archiv bývá stejně velký jako originál až na zaokrouhlení.
- Přejmenovat příponu. Bajty se nezmění a software, který čte skutečnou signaturu souboru, z toho bude jen zmatený.
- Uložit JPEG znovu ve stejné kvalitě. Je to druhý ztrátový průchod: soubor se nijak užitečně nezmenší a obrázek bude o něco horší.
- Odstranit z fotografie metadata, pokud je vaším jediným cílem velikost. Pár kilobajtů EXIF proti několika megabajtům pixelů je šum. Mažte je z důvodů soukromí, které jsou reálné, ne kvůli velikosti.
Postup, který obvykle vede k cíli
- Rozhodněte, v jaké největší velikosti se obrázek kdy zobrazí, a nejdelší hranu zmenšete na ni.
- Zvolte formát podle obsahu: ztrátový na fotografie, bezeztrátový na snímky obrazovky a plošnou grafiku.
- Začněte na vysoké, ale ne maximální kvalitě a snižujte ji po krocích, dokud neuvidíte poškození, pak se o krok vraťte.
- Zkontrolujte výsledek v plné velikosti, na takové obrazovce, pro jakou je určený.
- Pokud je pořád moc velký, vraťte se k prvnímu kroku. V rozměrech je skoro vždycky víc prostoru než v kvalitě.
Kde tohle přestává fungovat
Některým obrázkům tohle všechno nepomůže. Naskenovaný dokument plný drobného textu potřebuje své pixely, aby zůstal čitelný, takže zmenšení uškodí okamžitě a snížení kvality vytvoří přesně ty artefakty, kvůli kterým se text čte špatně. Snímek obrazovky s tabulkou má stejný problém. U nich je správnou odpovědí často jiný formát — bezeztrátový, nebo PDF — spíš než menší počet kilobajtů.
A pokud portál váš soubor odmítne, zjistěte, jestli je limit na velikost souboru, nebo na rozměry v pixelech. Jsou to různé limity a soubor, který projde jedním, může na druhém pořád ztroskotat.
Nástroje k tomuto tématu
Zdroje
- ITU-T T.81 — quantisation and the JPEG quality scale
- MDN — Image file type and format guide
- MDN — Responsive images and choosing a display width